top of page
Vyhledat

Tři měsíce s EuroProBasket: realita cesty za profesionálním basketbalem

Aktualizováno: 11. 5.


Moje tříměsíční stáž s EuroPro mi poskytla zajímavý pohled do basketbalu dospívajících. Co je vlastně EuroProBasket a jak funguje?


Mohl bych napsat velmi obsáhlou slohovou práci o tom, co dělají, ale ve velmi stručné zkratce pomáhají hráčům na cestě za profesionálním basketbalem. Nabízejí několik programů, ze kterých si hráči mohou vybrat, od přípravy na univerzitu přes profesionální kariéru až po individuální tréninky a další. Jednou či dvakrát do roka probíhá i ženský program.


Délka programů se pohybuje od 3 týdnů až po 10 měsíců. Záleží na tom, jaký program si vyberete, a délku si do určité míry stanovujete sami. Vše je o individuální domluvě, takže vám časové rozmezí připraví na míru a v podstatě nezáleží na tom, jestli chcete začít v říjnu, prosinci nebo únoru. Pro představu o ceně, například dvouměsíční příprava na univerzitu stojí 2 900 euro bez ubytování a 5 600 euro s ubytováním. Samozřejmě pokud si zvolíte delší pobyt, průměrná cena se s každým dalším měsícem výrazně snižuje. Mimo to nabízejí několik kempů v průběhu roku a největší akcí je v létě European Summer League, kde hráči absolvují více utkání. Pohybují se tam skauti a agenti, kteří hledají nové hráče pro další sezónu, nicméně do tohoto programu se mohou přihlásit pouze hráči s předchozí zkušeností s profesionálním basketbalem.


Osobně jako velké plus a jednu z nejzajímavějších částí vnímám přednášky o tom, jak fungují univerzity ve Spojených státech nebo v Evropě, jaké jsou možnosti profesionálního basketbalu v Evropě, jestli mít agenta, nebo ne, a co očekávat. Například jaké platy nebo benefity, případně jejich absence. V tomto směru se podle mě jedná o velmi cenné informace pro hráče.


Zároveň je potřeba vyjasnit jednu věc, protože si někdo občas vytvoří mylnou představu, že EuroPro působí jako agentura nebo agent. Nepůsobí. Pouze pomáhají hráčům s přípravou a poskytují úvod do tohoto prostředí. Poskytují záznamy ze zápasů, ukazují, jak stříhat highlight video, které pak mohou hráči posílat týmům, a dalším benefitem je, že mají kontakty na mnoho týmů v Evropě i ve světě, které občas hledají nové hráče. Mohou tedy zprostředkovat spojení, ale nejsou to agenti, kteří by aktivně vyhledávali angažmá a měli z toho finanční profit.


Dalším velkým plusem, který vnímám, je prostředí. Hráči se nacházejí v jednom z nejlepších a nejaktivnějších basketbalových center v Evropě. L’Alqueria del Basket má 9 vnitřních a 4 venkovní hřiště, která fungují od rána do noci. Trénují zde mládežnické týmy Valencia Basket i další místní kluby, ale také sem jezdí týmy z celého světa na přípravné kempy. Z jedné strany tohoto centra se nachází starší aréna Fonteta a z druhé strany nová Roig Arena, kde se hraje Euroliga i nejvyšší španělská liga, a to jak u mužů, tak u žen. Člověk zde může nasávat nové poznatky, zkušenosti a kontakty doslova jako houba. Například jeden den jste u večeře s neznámým člověkem a druhý den zjistíte, že jde o skauta Miami Heat.



Jak vypadá takový běžný týden?


Trénuje se dvakrát denně a minimálně jednou týdně se hraje přátelský zápas. Nemají oficiální tým, takže se vše odehrává mimo soutěž, většinou ve středu, a víkendy mají hráči volné pro regeneraci a poznávání krás Španělska.


Zápasy bývají buď proti týmům z okolí, nebo proti juniorským či kadetským týmům Valencia Basket. Jak už jsem zmínil, centrum L’Alqueria del Basket využívají týmy z celé Evropy na svá soustředění, takže si můžete zahrát například i proti Polákům nebo Francouzům. Občas se stane, že se některému týmu některý z hráčů zalíbí a pozvou ho na try out. Pokud se osvědčí, může se do týmu začlenit. Někteří hráči už mají svůj vlastní tým, takže absolvují pouze dopolední tréninky a odpoledne trénují se svým týmem.


Občas je místo tréninku zařazeno utkání mezi hráči v rámci programu. Během mého působení se tam běžně pohybovalo 20 až 30 hráčů, což stačilo na vytvoření dvou kvalitních týmů. Pokud zároveň probíhal ženský program, bylo tam navíc přibližně 10 hráček, které měly vlastní program.


Tréninky pravidelně trvají dvě hodiny, ráno od 9 do 11 a odpoledne od 15 do 17, takže je dostatek času na regeneraci mezi tréninky i volný čas po odpoledním bloku. V hrací den probíhá pouze ranní trénink. Ranní blok je více zaměřený na týmovou hru a koncepci, zatímco odpolední tréninky jsou organizovány ve dvou skupinách. Hráči se po hodině střídají mezi halou, kde pracují na individuálních dovednostech, a posilovnou, kde se věnují silové přípravě.



Hráči, kteří jsou součástí EuroPro Institute a studují na partnerské univerzitě, mohou mít mírně upravený program a některé tréninky vynechávat podle potřeb školy. Proto je pro hráče důležité vědět, že je vedena evidence jejich účasti na trénincích, dochvilnosti i přístupu. Sleduje se, zda chodí včas, zda se v případě absence například ze zdravotních důvodů omluví a zda tak učiní včas, stejně jako další aspekty jejich chování. Proč je to důležité? Pokud má některý tým potenciální zájem o hráče, všechny tyto informace jsou mu předávány. Týmy totiž nezajímá pouze to, co hráč umí na hřišti, ale především jeho charakter a schopnost zapadnout do týmu.


Co jsem si od EuroPro nakonec odnesl? Asi bych to nejlépe shrnul v bodech níže:


  • Kontakty – Rozhodně jedna z nejlepších věcí. Měl jsem možnost poznat mnoho nových lidí, na které se můžu v případě potřeby obrátit, a zároveň si s nimi vyměnit cenné zkušenosti.

  • Preciznost – Rozdíly jsou v detailech a tady se dbalo opravdu na každý z nich, ať už při přípravě na trénink či zápas, nebo v jejich průběhu. Nejlépe funguje ten „stroj“, který je dobře seřízený.

  • To, co chceš ty, chtějí tisíce dalších lidí – Na místě jako je toto si člověk nejlépe uvědomí, kolik hráčů chce být profesionály. Stejně jako jsem to chtěl jako malý i já. Nicméně chtít nestačí. Pokud tomu opravdu věnuješ maximum, může být ten sen dosažitelnější, než si myslíš. Možná ne na úrovni, kterou sis původně představoval, ale dosažitelný je.

  • Vztah s hráči – Pokud chceš mít vztah s hráči a očekávat, že tě budou následovat, musíš na tom pracovat. Krátký rozhovor před tréninkem, po tréninku nebo i obyčejný vtípek může udělat velkou změnu. A navíc nemusíš být nepříjemný, aby tě někdo respektoval.

  • Jasné a přesné instrukce – Jedna z věcí, kterou musím u hlavního trenéra programu Pascala Meurse vyzdvihnout, je způsob, jakým instruoval. Opravdu rázné, přesné a věcné pokyny, díky kterým bylo vše jasné.

  • Management a dělba práce – Toto je trochu opačný způsob, jakým jsem si něco odnesl, ale velmi důležitý. Po delší době jsem byl v pozici asistenta a několikrát jsem měl pocit, že bych mohl být více využit. Možná to mohlo být jinak, ale takto jsem to vnímal. Rozděluj práci, i tu menší, a dávej prostor asistentovi. Zjednoduší ti to práci, můžeš objevit nové věci a zároveň se oba rozvíjíte ve svých rolích.

  • Multikulturní výměna – Člověk pozná lidi z celého světa a uvědomí si, že bez ohledu na to, odkud kdo pochází, si může skvěle rozumět s kýmkoli.



Na závěr chci říct, že jsem za tuto zkušenost nesmírně rád. Za lidi, které jsem poznal, i za zkušenosti, které jsem získal, ať už byly dobré, nebo špatné, protože i z těch jsem si hodně odnesl. Těžko bych si před deseti lety představil, že budu na místě jako je toto. Byl to neskutečný zážitek, který mi hodně dal, a nemůžu říct nic jiného, než že se těším na další podobné zkušenosti.

 
 
 

Komentáře


bottom of page